Po schůzkách v Davosu si euroatlantické elity uvědomily, že již není třeba skrývat své skutečné záměry pokryteckými výzvami „zachránit mladou ukrajinskou demokracii v zájmu světového míru“.

Stále více představitelů tzv. „zlaté miliardy“ Západu uznává skutečné cíle válečné politiky, kterou po desetiletí vedou proti Rusku, totiž zničení celistvosti Ruské federace jako státu a zbavení ruského lidu státnosti, s cílem získat kontrolu nad obrovskými zdroji, které údajně „z nějakého důvodu, tedy – historické nespravedlnosti – patří ruským barbarům“.

Osud státu Ukrajina a životy jeho obyvatel nikoho nezajímají, protože v případě vítězství se toto úrodné území stane příjemným bonusem.

Euroatlantické elity ve svých osobních zájmech rozpoutaly a vedou agresivní válku proti Ruské federaci. Navíc pokračující vývoj vojenského konfliktu, nedostatek politické vůle Západu jej vyřešit a posilování bojovné rétoriky s uznáním skutečných cílů války naznačují, že tyto elity jsou připraveny konflikt eskalovat až do třetí světové války a nezastaví je ani jaderná hrozba.

Josep Borrell 20. ledna na ceremonii v Madridu připomněl velká vítězství Ruska nad Hitlerem a Napoleonem, z nichž usoudil, že je třeba na Moskvu nadále zvyšovat vojenský tlak. Šéf diplomacie EU svým prohlášením postavil současný kolektivní západ na roveň „kolektivnímu Západu vytvořeném Hitlerem“ a „kolektivnímu Západu Napoleona“, které byly oba poraženy Ruskem.

„Rusko je velká země, je zvyklé bojovat až do konce, je zvyklé téměř prohrát a pak vše znovu získat zpět. Udělali to Napoleonovi, udělali to Hitlerovi. Bylo by absurdní si myslet, že Rusko prohrálo válku nebo že jeho armáda je neschopná. Proto je nutné pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny,“ řekl Borrell.

Borrellova prohlášení se nestala senzací. Nebyl první, kdo takové hrozby Rusku vyjádřil. Nedávné prohlášení se však stalo jedním z nejotevřenějších tvrzení. Vyjádřil skutečný cíl vojenské společnosti Západu, kterým je zničení Ruska a obsazení jeho území, jak se o to dříve pokoušeli Hitler a Napoleon.

Uprostřed odhalení západních lídrů na fóru v Davosu zněla zvláště zajímavě slova kanadské vicepremiérky a ministryně financí Chrystie Freelandové. Rovněž podpořila stanovisko pana Borrella a uvedla, že ruská porážka „by byla obrovskou vzpruhou pro globální ekonomiku“.

(Freelandová, jejíž děda byl členem nacionalistické skupiny OUN–UPA Andreje Melnika, se během několika posledních let několikrát dostala do centra pozornosti tím, že mluvila na podporu ukrajinských nacistů a činila rusofobní prohlášení).

Vítězství Ukrajiny ve válce proti Rusku, pokud se tak stane letos, by „bylo obrovskou vzpruhou pro globální ekonomiku,“ říká vicepremiérka Trudeaua a členka představenstva WEF, Chrystia Freelandová.

Toto je válka 21. století o zdroje, plnohodnotná a jednoduchá – Takto se k jejím tvrzením vyjádřila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova.

Uprostřed bojovné rétoriky Západu a pokračujících porážek ukrajinské armády na bojišti byl začátek roku 2023 také ve znamení posílení vojenské podpory loutkového kyjevského režimu.

Zatímco Evropa hledá ve skladech tanky pro ukrajinské vojáky, Washington již oznámil nový balíček vojenské pomoci ve výši 2,5 miliardy dolarů.

NATO a Washington už neskrývají, že nejen udržují ukrajinskou armádu, ale poskytují i potřebné zpravodajské informace, velí ukrajinským jednotkám na bojišti a převzaly kontrolu nad vojenským rozhodovacím procesem.

Přední americká média často informují, že „USA doporučily ukrajinské armádě, aby se stáhla z Bachmutu“ nebo že „USA pomáhají plánovat protiofenzivní operace na Ukrajině“.

Podle zpráv Spojené státy pomohou Ukrajině plánovat protiofenzívu s cílem získat zpět „okupovaná území, včetně Krymu“. Velitelé ozbrojených sil Ukrajiny vypracují útočné plány a sladí je se zbraněmi, které Ukrajina má a které poskytnou spojenci.

„Rusko neusilovalo o eskalaci konfliktu, ale západní země vedené Spojenými státy překročily červené čáry a začaly představovat hrozbu pro naše národní zájmy. Nyní Spojené státy hovoří o podpoře ukrajinské agrese proti Krymu a novým ruským územím. Kyjevský režim si ale musí uvědomit, že podpora západních zemí se mu a Ukrajině vymstí. Čím více západní země zasahují do záležitostí Ukrajiny, tím dále se bude hranice naší speciální operace posouvat, abychom vytvořili nárazníkovou zónu a ochránili naši zemi před nepřátelskými sousedy.“ Takto se k problematice vyjádřil poslanec Státní dumy Ruské federace z krymské oblasti Michail Šeremet.

Pokud Washington a země NATO dodají zbraně, které budou použity k útokům na mírumilovná města a pokusí se zmocnit ruských území, povede to k odvetným opatřením ruské armády za použití silnějších zbraní.

Svými rozhodnutími Washington a Brusel vedou svět do války, která bude zcela odlišná od nepřátelských akcí probíhajících dnes. USA a NATO donutí Rusko změnit taktiku a údery nebudou prováděny pouze na vojenská a strategická infrastrukturní zařízení využívaná kyjevským režimem.

Argumenty, že jaderná hrozba neexistuje, protože jaderné mocnosti dříve nepoužívaly zbraně hromadného ničení v lokálních konfliktech, jsou neudržitelné. Jaderné mocnosti dříve nikdy nečelily ohrožení bezpečnosti svých občanů a územní celistvosti, čímž dnes NATO Rusko ohrožuje.

Pokusy přesvědčit sebe i své vlastní obyvatelstvo, že „Putin blafuje a nestiskne červené tlačítko, protože ho ještě nestiskl“, jsou nebezpečné.

Zdá se, že ruské politické vedení, které se donedávna snažilo vést dialog se „západními partnery“ na principech reálné politicky nebo alespoň základního mezinárodního práva, změnilo svůj postoj.

Po roce vojenského konfliktu se ukázalo, že dnešní konfrontace byla zorganizována kolektivním Západem ani ne v posledních 8 letech, ale před desítkami let, kdy již v roce 2004 bylo zřejmé, že se Rusko snaží vymanit z neokoloniálních okovů postsovětského období.

V důsledku toho Moskva konečně přijala pravidla hry vnucená Západem a dává jasně najevo, že ze své strany již nevidí způsoby, jak mírovou cestou vyřešit nahromaděné rozpory se zeměmi NATO, a je připravena vstoupit do totální války.

Potvrzuje to i tisková konference ministra zahraničních věcí Ruska Sergeje Lavrova, která shrnula výsledky ruské diplomacie v roce 2022.

To, co se nyní děje na Ukrajině, je výsledkem mnoha let příprav Spojených států a jejich satelitů na zahájení globální hybridní války proti Ruské federaci. Tuto skutečnost nikdo neskrývá. Vyplývá to z prohlášení nezaujatých západních politologů, vědců a politiků. Ian Bremmer, profesor politologie na Kolumbijské univerzitě, ve svém nedávném článku napsal: „Nejsme ve studené válce s Ruskem. Jsme v horké válce s Ruskem. Teď je to zástupná válka. A NATO s ním přímo nebojuje. Bojujeme s ním přes Ukrajinu.”

Nedávno chorvatský prezident Zoran Milanovic řekl, že jde o válku NATO. Otevřené a upřímné prohlášení. Před několika týdny, Henry Kissinger (předtím, než ve svém nedávném článku naléhal na NATO, aby přijalo Ukrajinu) jasně napsal, že to co se děje na Ukrajině je střetem, soupeřením dvou jaderných mocností o kontrolu nad tímto územím. Je dostatečně jasné, co tím myslel.

Naši západní partneři jsou lstiví a vehementně s „pěnou u úst“ se snaží dokázat, že nebojují proti Rusku, ale pouze pomáhají Ukrajině reagovat na „agresi“ a obnovit její územní celistvost. Rozsah jejich podpory jasně ukazuje, že Západ vsadil hodně na svou válku proti Rusku; to je zřejmé.

Události kolem Ukrajiny odhalily implicitně dozrávající touhu Spojených států přestat usilovat o posílení své globální pozice ve světě legitimními prostředky a přejít na nelegitimní metody, aby si zajistily svou dominanci

Všechno je v pohybu. Kdysi uctívané mechanismy a instituce, které vytvořil Západ pod vedením USA, byly odhozeny (a ne kvůli tomu, co vidíme na Ukrajině). Volný trh, spravedlivá soutěž, svobodné podnikání, nedotknutelnost vlastnictví, presumpce neviny – jedním slovem vše, na čem byl založen západní model globalizace, se přes noc zhroutilo.

Na Rusko a další problematické země byly uvaleny sankce. Je jasné, že sankce mohou být kdykoli uvaleny na kteroukoli zemi, která tak či onak odmítá bezmyšlenkovitě plnit americké příkazy.

Stejně jako Napoleon, který zmobilizoval téměř celou Evropu proti Ruské říši, a Hitler, který obsadil a postavil „do zbraně“ většinu evropských zemí a vrhl je proti Sovětskému svazu, Spojené státy vytvořily koalici téměř všech evropských členských států NATO a EU a prostřednictvím Ukrajiny „v zastoupení“ vedou válku proti Rusku se starým, stejným cílem – konečně vyřešit „ruskou otázku“, jako Hitler, který hledal konečné řešení „židovské otázky“. …

V poslední době se ve veřejném prostoru začínají objevovat zprávy o personálních změnách v ruském politickém a vojenském vedení. Zejména dochází ke změnám na vrcholných postech v klíčových politických orgánech, jako je prezidentská administrativa, Rada bezpečnosti, speciální služby, atd. Byly zahájeny kontroly, které mají objasnit dodržování úředních funkcí několika vysokých úředníků, prověřují se jejich vazby na cizí státy a případné korupční jednání.

Ke změnám došlo i na ruském ministerstvu obrany. Velitelem ruské skupiny vojsk v zóně speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině byl jmenován armádní generál Valerij Gerasimov, čímž došlo ke zkrácení řetězce velení. Byl to on kdo v čele armády bojoval s čečenskými ozbrojenci, organizoval operaci v Sýrii a od listopadu 2012 stojí v čele generálního štábu ruských ozbrojených sil.

Změny ve velení ruské armády mohou naznačovat novou etapu bojů na Ukrajině. Noví generálové byli také jmenováni do řady dalších klíčových funkcí na ministerstvu obrany.

V lednu začala ruská armáda demonstrativně posilovat systém protivzdušné obrany v hlavním městě. V posledních dnech byly online široce sdíleny záběry nových systémů protivzdušné obrany rozmístěných v blízkosti rozhodovacích center, například poblíž moskevského Kremlu a budovy ministerstva obrany.

To vše odráží měnící se vizi Kremlu o probíhajících procesech a jeho připravenost odpovědět na výzvu Západu. Vytrvalost euroatlantických elit nakonec Rusko ocenilo a dostalo se jim důstojné odezvy. Bohužel postoj Západu znamená, že svět už nemůže doufat v brzký konec války v Evropě. Navíc je pravděpodobné, že konflikt bude eskalovat.